Stát to vzdal už dávno
Stále jsou vznášeny požadavky na stát, aby zabezpečil ty, kdo NEMOHOU. To je správně.
Pokud tuto úmluvu nebudou zneužívat ti, kdo mohou, ale nechtějí.
Naprosto všichni si musí uvědomit, že naše společnost se dnes rozdělila na dvě přibližně stejné poloviny. Jednu, která je na státu závislá, a druhou, která tím STÁTEM JE. Jen POLOVINA z nás udržuje chod CELÉHO STÁTU. Pokud ta závislá část volá po tom, aby jí bylo pomoženo VÍCE, zároveň žádá, aby ti členové jejich rodin, kteří stát financují, měli MÉNĚ. Stačí, když si představíte obyvatele vašeho paneláku nebo vaší ulice - a jen si je rozdělíte, na ty, kdo do zaměstnání chodí a ty, kdo ještě nebo už nepracují. Nebo začněte počítat členy své rodiny, včetně svých tet a strýců a dětí jejich dětí.
Kde zůstal stát jako instituce? Stát rezignoval. Nemáme už sice povinnost pracovat, ale z ústavy NEZMIZELO PRÁVO NA PRÁCI. Velké části nezaměstnaných by bylo pomoženo, pokud by existovala vhodná pracovní místa. Místa pro lidi se základním vzděláním. Jak je možné, že v době institutu veřejně prospěšných prací, dokázala malá obec využít osm lidí (patnáct půlúvazků) jako uklízeče, údržbáře a další pomocné síly? Jak je možné, že je dnes už nezaměstnává?
Co se změní, pokud místo dávek a ztráty pracovních návyků, dostanou mzdu? Pro rozpočet státu v globálu nic - jen stejné finance nepůjdou z kolonky dávky, ale z kolonky mzdy. A my budeme mít lépe uklizené obce a možná i vztahy. Ti, kdo TVOŘÍ stát, snad docení ty, kdo se k nim takhle přidají. Státním zaměstnancem je nejen ten nenáviděný úředník - ale i pečovatelka nebo záchranář.
Pro ty z vás, kdo chcete začít s obehranou písničkou o vzdělání a zaměstnanosti mám otázku
JAKÉ VZDĚLÁNÍ OČEKÁVÁTE OD PEKAŘE, UKLIZEČKY NEBO POPELÁŘE?
Děkuji vám všem, kdo nemáte akademický titul a přesto jste ochotni vstát v hluboké noci, abych se "ráno"i uprostřed zimy dostala bezpečně do práce, mohla si cestou koupit čerstvý rohlík a je postaráno o mé nemocné přátele.
Před těmi pětadvaceti lety jsme měli jednu obrovskou devizu, které se stát nenápadně zbavil. Existovala tu řada pracovních míst bez zvláštního nároku na vzdělání - a přesto potřebných. Stát by měl taková místa stále spravovat. Aby každý, kdo pracovat chce, pracovat mohl.
Šárka Jindrová
Přijmu chůvu
Tento inzerát je skutečnou poptávkou, která je veřejná, dostupná komukoliv a neklade na uchazeče nároky na vzdělání .... čtěte prosím pozorně i věty pod čarou.
Šárka Jindrová
Dnes tu, státe, nejsme
Klokánky a obdobné ústavy prý zvažují stávku - stát jim nechce přilepšit. Ale krom těchto zařízení jsou tu tisíce rodin, které dělají stejnou práci za mnohem méně.... a nemají si komu říct o dotaci. Pěstouni.
Šárka Jindrová
Klokánek - a co když je to upečeno předem? Kdo je ale tím pekařem?
Na dnešní upoutávce se objevil blog Lucie Pasekové, která se domnívá, že pád Klokánků je konspirací státu s někým, komu jde o získání dětí. Dovolím si předložit teorii přesně opačnou - jde o někoho, komu jde o Klokánky.
Šárka Jindrová
Klokánek s děravou kapsou
Opět je prostor medií plný emocí, příměrů a vydírání pod bojovou zástavou s Klokánkem. Pokusím se opřít o to, co uvádí samotný FOD a paní Vodičková.
Šárka Jindrová
Veřejný prostor
Společnost je od slova "spolu" - a tak trochu o tom, jak to někdy spolu drhne a někdy stačí opravdu málo.
Šárka Jindrová
Haute future, aneb špičková budoucnost
V posledních dnech žije (nejen) komunita postižených fotografií vozíčkářky, která se, ne poprvé a bohužel ne naposledy, svezla s Českými drahami ve služebním vagonu spolu s balíky a koly.
Šárka Jindrová
Uprchlík do každé rodiny
Vím, že v každém z nás je ochota pomáhat. Automaticky podáme ruku dítěti, které upadlo. Bez ohledu na to, jakou barvu mají jeho oči. Nejsme xenofobní. Ale většina z nás má v hlavě stále ještě mozek.
Šárka Jindrová
Drazí páni poslanci, že se nestydíte!
Stát zmrazí částky životního minima - chce motivovat lidi k práci Základ výpočtu platu politiků vzroste o 7 454,- korun Dva titulky, které se během jednoho týdne objevily ve všech zprávách.
Šárka Jindrová
Zlatej důl
Už pár měsíců znovu pročítám diskuze o pěstounství a setkávám se se dvěma naprosto protichůdnými tábory. S představou laiků, jak je ta práce pěstounů vlastně jen příjemným a bezpracným, případně nezaslouženým, přivýdělkem či výdělkem a se skutečným světem pěstounů.
Šárka Jindrová
Výchova chválou
aneb všichni jsme malé děti a malé děti jsou štěňata. Je to už dávno, co jsem zaznamenala myšlenku, že malé děti by měly být vychovávány jako štěňata. Ne, že by měly být uvázány u boudy, nebo cvičeny na povel. Ale pro štěně je nejdůležitější piškotek a podrbání mezi ušima. Plnou misku a teplý pelíšek neřeším - ten k tomu mít štěně prostě patří.
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 915x